EnglishRevitalizace sídlišť
Vážení spoluobčané,
v průběhu roku 2019 jsme zahájili projekt revitalizace říčanských sídlišť Haškova, Na Kavčí skále, Olivovna a Komenského náměstí. Hlavním cílem revitalizace je řešit prostor komplexně a připravit podklad pro jeho postupný a koordinovaný rozvoj, který zamezí nekoncepčním zásahům do veřejných prostranství bez vize rozvoje lokality jako celku. Na samotném začátku jsme uspořádali na sídlištích neformální veřejné setkání nad mapou. Společně s vámi jsme pojmenovali hlavní problémy a hledali nápady na jejich řešení. Celkem jsme sesbírali 538 podnětů, které byly základem pro vytvoření koncepčního návrhu na proměnu sídlišť. V roce 2021 proběhlo zveřejnění návrhu změn – vznikla brožura Sídliště 21, kterou dostali obyvatelé sídlišť do poštovních schránek. Zároveň proběhlo další připomínkování formou dotazníků (celkem jsme jich obdrželi 255). Následoval výběr zpracovatele projektu (architektonické studie). Návrh architektů vychází ze zpracované brožury Sídliště 21 a z obdržených dotazníků od obyvatel.
David Michalička, starosta
Petr Frank, architekt
Brožura Sídliště 21 shrnuje návrhy změn a připomínky vzešlé od místních lidí. K nahlédnutí je ZDE:
Cíle revitalizace
1. ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTRANSTVÍ
Smyslem revitalizace veřejných prostranství je podpořit nesporný potenciál „bydlení v zeleni“, zlepšit čitelnost prostředí a rozšířit možnosti trávení času venku vytvořením adekvátního zázemí pro různé skupiny obyvatel. Dále také celkově zlepšit image bydlení na sídlišti a umožnit dlouhodobý, postupný, ale koncepční a udržitelný rozvoj.
Plochy na sídlištích jsou ve skutečnosti plné fyzických i pocitových bariér, které se snažíme eliminovat. Jedním z předpokladů zvýšení celkové kvality veřejného prostoru je právě zlepšení podmínek pro pěší a především pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace – bezbariérovost, čistota, bezpečnost, přehlednost a také atraktivita prostředí. Dostatek volného prostoru, který je ale zároveň nedostatečně definovaný, má za následek nehospodárné zacházení s místem. To se projevuje především v nedbalém, nekoncepčním rozmístění a podobě utilitárních prvků, ale i v parkování osobních automobilů. Cílem je najít vyvážený vztah mezi zajištěním dostatečného množství parkovacích stání pro rezidenty a požadavkem na kvalitu veřejného prostoru pro zlepšení bezpečnosti a přehlednosti veřejného prostoru pro chodce i řidiče.
2. OPTIMALIZACE SPRÁVY A ÚDRŽBY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Pocit zanedbanosti veřejného prostoru, který vnímají místní obyvatelé, je způsoben zejména přítomností mnoha vágních, neurčitých ploch, které ztratily původní význam, přítomností přebujelé zeleně a postupnou degradací původních prvků a materiálů.
Velké množství veřejného prostoru a vegetace generuje velmi vysoké nároky na péči. V podstatě jde o rozsáhlý park na hranici udržitelnosti. Cílem návrhu je proto optimalizovat veřejné plochy sídliště tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru mezi kontinuální kvalitou a mírou vynaložených prostředků. Navržená struktura a hierarchie veřejných prostranství – přeměna obtížně uchopitelného kontinua do definovaných celků – přispěje k jednodušší správě a údržbě, protože umožní efektivněji rozprostřít finance vynaložené na investice i pravidelnou péči. Citlivé charakterové odlišení jednotlivých prostranství usnadní rozhodování o míře potřebné péče a plánování nutných intervencí. Některá prostranství budou díky intenzivnějšímu využití a zařazení do vyšší hierarchie vyžadovat častější a pečlivější údržbu, naopak volné přírodní a méně frekventované plochy mohou být extenzívní. Rozprostřít starost o území mezi místní subjekty a obyvatele.
3. ZLEPŠENÍ PROGRAMOVÉ NABÍDKY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Sídliště mají velký, ale nedostatečně využitý potenciál – mohou nabídnout prostředí pro různorodé venkovní aktivity a formy rekreace, a to díky rozvolněné struktuře budov v zeleni a sousedství příměstské krajiny.
4. PODPORA KOMUNITNÍHO ŽIVOTA A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI
Sídliště jsou z principu převážně obytnou lokalitou, veřejná prostranství a veškeré venkovní prostory tak „slouží“ a budou „sloužit“ především svým obyvatelům. Návrh úprav veřejných prostranství se snaží odpovědět na potřeby běžného života v lokalitě a usiluje o vytvoření nových míst pro setkávání obyvatel různých věkových kategorií. Předpokladem rozvoje společenského života a budování vztahu k místu je to, že se lidé mají kde neformálně potkávat. Je prokázáno, že posílením dobrých vztahů mezi obyvateli se zvýší i kvalita života – kde existuje soudržná komunita, kde se lidé znají a spolupracují, tam se žije lépe